Je to klenot mezi zahradami. Charakteristickými rostlinami jsou bonsai, azalka, sekura, japonský javor či bambus. Můžeme se projít po upravených cestičkách a můstcích a obdivovat další typické prvky vytvořené z kamene, písku či vody.
Historie japonských zahrad je dlouhá. Začala již v šestém století. Vzorem byly nápady Číňanů. Japonci jejich záměry dovedli k dokonalému stylu. První budovali u města Kjóto a pak se rychle rozšířily dále, po celém Japonsku. V období středověku se začaly tyto zahrady rozdělovat podle účelu, podle toho, kdo a jak v nich trávil čas (parkové, rezidenční, meditační, suché, čajové). Každý prvek – kámen, písek, voda nebo třeba jen větvička zde mají svůj význam. Je to zkrátka umění vycházející z hluboké filozofie. Japonské zahrady jsou tvořeny po celém světě. Tak skvěle jak ho ovládají japonští mistři, toto zahradní umění dokáží opravdu jen někteří „cizí“ mistři zahradníci.
Se záměrem vytvořit japonskou zahradu je nejlepší obrátit se na odborníky. Pokud se do toho chceme pustit sami nebo vybudovat na své zahradě koutek v japonském stylu, je důležité se předem s tímto uměním seznámit alespoň z knih nebo internetu. Je nutné znát základní prvky těchto zahrad a správně je použít.
Co zasadit
– azalky, sekury a japonské javory
– bonsai na záhony a do nádob
– kosatce a lekníny ve vodě
– bambus
Japonské zahrady mají navozovat klid mysli a harmonii, proto zde nejsou příliš pestrobarevné záhony. Ty dle japonských mistrů působí spíš chaos.
Voda
Tak ta by v japonské zahradě rozhodně chybět neměla. Vodopády, prameny, potůčky a jezírka doplňují dřevěné a bambusové můstky a symbolické ostrůvky. Do jezírek se umisťují kapři koi a osazují se lekníny.
Kámen, štěrk a písek
Tyto prvky jsou nejčastěji využívány v suchých zahradách, tzv. karesansui. Kde se z nějakého důvodu nemůže použít voda, nahrazují ji tyto materiály. Vytvářejí symbolickou vodní hladinu. Vznikají písečná pole z bílého písku, plochy z uhrabaného štěrku, drobných kamínků a říčních oblázků. Velké kameny pak symbolizují hory nebo i vodopády.
Doplňky
Vhodnými doplňky japonských zahrad jsou nádoby na vodu, lucerny, pavilonky, altánky a lavičky. Používají se zde ploché kameny místo cestiček. Cestička japonskou zahradou nikdy nesmí vést rovně! Cesta vedená obloukovitě navozuje pocit dálky. Ale hlavně – dobrá myšlenka přichází oklikou, přímo chodí zlo.