Protože je třeba opatřit si lustr do ložnice, máte v plánu zaběhnout v týdnu o polední pauze do nejbližšího vhodného marketu, který nabízí nějaká ta svítidla a prostě čapnout nějaký ten lustr, protože jste přesvědčeni, že na lustru v ložnici vlastně až tak nezáleží, že tam se vlastně moc nesvítí, tam se prostě spí, tak co.

Ale to jste na velikém omylu. Takový lustr v ložnici je neskutečně důležitý, snad opravdu ani ne tak, co se toho svítícího výkonu týče, ale vzhledu. V ložnici totiž ležíme. No, a když ležíme, kam koukáme? Přeci na strop! V obýváku chodíme, nebo sedíme, moc se tam nijak nepovalujeme, ale tady teda ležíme a kolikrát nemůžeme vůbec usnout. A tak zíráme do stropu. A teď si představte, že hodiny zíráte na nějaké monstrum, které jste bez nejmenšího rozmyslu čapli v krámě jako první kus a byli rádi, že máte akci za sebou. Teď litujete. Na stropě visí nějaké hnusné strašidlo, je naprosto neforemné, je vlastně ohavné a jaké vrhá příšerné stíny. Proboha, to je snad gorila? Nebo čarodějnice? Místo abyste se zklidňovali a usínali, představivost jede na plné obrátky.

Jak dole po silnici projíždí auto, tak se stíny lustru hýbají. Je to přímo strašidelné a děsivé. Začínáte se potit, zkoušíte se otočit, ale marně, ta obludnost se svými stíny vás nepřetržitě přitahuje a musíte ji pozorovat. Jdete se napít, pijete mléko s medem, ale ani to nepomáhá, navíc vás začalo bolet břicho. Ve dvě v noci stále nespíte, pyžamo je propocené, kroutíte se, hledáte lepší polohu a po stropě se zatím prohánějí strašidelné stíny, už máte dokonce pocit, že vydávaní zvuky. Načež vám už dojde trpělivost, popadnete peřinu, převlečete pyžamo a po polknutí uklidňující tablety odcházíte spát do obýváku na gauč. Hned druhý den je lustr nemilosrdně sundán a nyní tedy nové a zodpovědné vybírání toho nejkrásnějšího lustru z celé té nádherné nabídky, kterou mají light4home na svých webovkách.